V reklamách na dětskou výživu často slyšíme, že obsahuje probiotika a prebiotika. Zatímco v prvním případě všichni tak nějak tušíme, o co jde, v tom druhém mnoho z nás takříkajíc tápe. Jaký je mezi nimi rozdíl? A co z toho je lepší?
V současné době, kdy jsme svědky stále nových trendů ve výživě, je opravdu hodně těžké držet krok a mít kompletní informace o všem, co se kde šustne. Je tedy otázkou času, kdy se střetnete s něčím, o čem se říká, že nám prospívá, ale nebudete mít absolutně tušení, v čem se daná látka nachází, nebo co zajímavého může pro vás a vaše zdraví udělat.
Samozřejmě, v mnoha případech se vůbec nic neděje. Zvlášť, pokud jste dlouhodobě zdraví a dbáte na to, aby vám nic nechybělo. Na druhou stranu, svou neznalostí se můžete ochudit o informace, které by vám mohly někdy pomoci.
Jak to tedy je? Má větší smysl brát probiotika nebo prebiotika?
Co jsou to prebiotika
Prebiotika jsou nestravitelné látky, které přispívají k růstu, nebo k lepší aktivitě střevní mikroflóry člověka, který je užívá. Slovník je nejčastěji označuje za nestravitelné oligosacharidy (cukry, které jsou složené z několika monosacharidových podjednotek). Často se nacházejí v luštěninách a dalších potravinách, které jsou nechvalně známé kvůli vzniku nadýmání.
Z toho důvodu se dnes preferují potraviny, které prebiotika obsahují, ale jsou k našemu trávení o něco šetrnější. Když se zaměříme na oligosacharid inulin, ten najdeme třeba v čekance, česneku, pórku a cibuli. Prebiotika lze vyrobit i synteticky.
Prebiotika a probiotika
Prebiotika a probiotika vypadají jako slova hodně podobně. Stačí jen vyměnit jedno jediné písmenko. Což může řadu z nás svádět k tomu, že jim začneme připisovat podobné, nebo dokonce totožné vlastnosti. Proto vám vysvětlíme v čem přesně spočívá jejich zásadní rozdíl.
Probiotika jsou mikroorganismy, které se nacházejí v kvašených potravinách a nápojích. Osídlí naše střevo a starají se o to, aby nedošlo k přemnožení škodlivých bakterií, které by nám chtěly ublížit.
Oproti tomu prebiotika jsou nestravitelné oligosacharidy, které probiotikům (tedy bakteriím) slouží jako potrava, ze které jsou živé. Je tedy v našem nejlepším zájmu našim tělům dodat obě látky současně.
Účinky prebiotik
Z výše popsaného rozdílu je snadné si myslet, že prebiotika nemají kromě výživy střevní mikroflóry žádnou další funkci. Opak je ale pravdou. I prebiotika mohou mít zajímavé účinky na naše celkové zdraví.
Říká se o nich, že:
- Mají pozitivní vliv na mikroflóru tlustého střeva
- Snižují energetický příjem
- Zvětšují objem stolice
- Pomáhají předcházet zácpě
Dále se o prebiotikách hovoří v souvislosti s prevencí průjmů, s posilováním imunity, prevencí rakoviny střev, s nižší hladinou cholesterolu v krvi či s prevencí osteoporózy. Možná tedy přišel čas na to, abyste je v hojnější míře zařadili do svého každodenního jídelníčku.
Prebiotika ve stravě
Vzhledem k tomu, že se prebiotika nenacházejí jen ve fermentovaných výrobcích, můžete si jich dopřát co hrdlo ráčí a nebudete u toho mít pocit, že je to pro vás nějaká osobní forma oběti.
Prebiotika v potravinách najdeme v:
- Česneku
- Cibuli
- Pórku
- Chřestu
- Banánech
- Ječmenu
- Ovesných vločkách
- Jablkách
- Kakau
- Lněných semínkách
- Mořských řasách
Úplně nejlepších výsledků dosáhnete, pokud budete potraviny bohaté na probiotika kombinovat s těmi, které obsahují větší množství prebiotik.
Pokud máte strach, že to nezvládnete, nebo že se vám nepodaří pokrýt doporučenou denní dávku obojího, dlouhodobé užívání doplňků stravy s obsahem probiotik a prebiotik by vám s tím mělo pomoci.
